Barbara Erskinová - Údolí havranů

Nový román oblíbené autorky je vystavěn na známém schématu dvou časových rovin, současné a starověké keltsko-římské. Pojítkem mezi oběma hlavními postavami, londýnskou vysokoškolskou učitelkou Jess a dcerou keltského krále Eigon, je děsivá zkušenost znásilnění a pronásledování. Opět nás čeká mnoho nečekaných zvratů, v nichž se dnešek prolíná s historií. V té ožívá starověký Řím v prvních desetiletích císařství, v době svatého Petra a pronásledování křesťanů, v době vlády císařů Claudia a později i Nera. Děj se pak vrací do Británie v 1. stol. n. l. Současný příběh se odehraje během jednoho léta ve Walesu a v Římě - dramatické prožitky hrdinky Jess také tady souvisejí s dávným příběhem ze starověku.

Barbaru Erskinovou mám moc ráda, až na Šepoty v písku a Písky času, které mě fakt nebavily, jsem od ní přečetla všechno. Ani tato kniha mě nezklamala, spíše velice příjemně překvapila. Po Dcerách ohně, které mě nijak zvlášť nezaujaly a líbily se mi spíš její díla zasazené do středověku, jsem si říkala, že zvolit si keltskou dobu nebyl moc dobrý nápad. Po přečtení Údolí havranů měním názor. Dokonce mě díky tomu začali zajímat Keltové :o). Kniha je čtivá, ostatně jako všechny její díla, zajímavá, propracovaná do detailů (hlavně děsivá podobnost situací ve světě Jess a světě Eigon). Bylo mi pak líto, že jsem ji dočetla :o). Dávám 100% a to se u žádné její předchozí knížky nestalo :o).