E.M.Remarque - Na západní frontě klid

Nejslavnější autorův román z prostředí první světové války vypráví o generaci chlapců, kteří v roce 1914 rovnou ze školních lavic, s vlajícími prapory, nadšením a vojenskou hudbou, táhli na frontu, odkud se vrátili zničeni na duchu i na těle, přestože unikli smrtícím granátům. Mladí lidé, vychovaní svými učiteli k tomu, že umírání na bojišti je svatou povinností a otázkou cti, poznali skutečnou tvář nesmyslné války, a pokud se z ní někteří vrátili, nedokázali zakotvit v novém životě, nechápali ho - příliš děsivé byly zážitky ze zákopů, příliš živé vzpomínky na padlé kamarády.
Román je krutou obžalobou a pravdivým obrazem tragédie války, která nezabíjí jednotlivce, ale mrzačí celé generace - nejstrašnější totiž není výbuch granátu, ale zasažené lidské srdce...
Miliony čtenářů na celém světě četly tuto knihu, miliony diváků znají z jejího filmového zpracování záběr chlapce zabitého ve chvíli, kdy za naprostého ticha zbraní sahá v zákopu po motýlu. Tento obraz přesně vystihuje smysl Remarquova díla: nenávist k militarismu a nezměrný soucit s trpícím člověkem.

Moje hodnocení: Klasika. Povinná četba. Zaujalo mě to hlavně proto, že jsme se ve škole dívali na kousek filmu, který byl hodně působivý. Ráda bych ho sehnala a viděla ho až do konce. Ale ke knize - ač nemám ráda válečnou literaturu, tato je velice dobře napsaná. Předtím jsem četla Nebe nezná vyvolených a musím říct, že tady tohle se mi líbilo mnohem víc. I když jsem myslela, že to bude delší...Nakonec - čeká mě ještě Cesta zpátky, volné pokračování. Závěrem - jsem ráda, že jsem knihu přečetla, je dobře napsaná. Příjemná povinná četba. Remarque je na dobré cestě stát se mým dalším oblíbeným autorem. Můžu jenom doporučit, ať už tohle, nebo cokoli jiného. 95%.