Originální název: Duma Key
Autor: Stephen King
Počet stran: 556
Rok vydání: 2008
Nakladatelství: Pavel Dobrovský - BETA
Typ: román (horor)
Přečteno: 14.7. (za cca 10 dnů)
Anotace: Edgar Freemantle je bohatý stavař, který při nehodě na stavbě utrpí zranění mozku a přijde o pravou paži. Když se probere z komatu, trpí takovými záchvaty zuřivosti a mezerami v paměti, že ho opustí manželka. Propadne depresím a sebevražedným náladám, a proto uposlechne rady svého terapeuta dr. Kamena, aby "změnil prostředí". Odstěhuje se tedy z Minnesoty na Duma Key, maličký, téměř pustý ostrůvek u floridského pobřeží. Lékař ho pobízel: "Nenajdete ve svém životě kromě stavařiny ještě něco jiného, co by ty deprese oslabilo?" A Edgar Freemantle si vzpomene, že kdysi kreslil. Zjistí, že je velmi nadaný malíř, a začne na ostrově malovat. Jenže s obrazy se začnou dít zvláštní věci. Cokoli namaluje, objeví se i ve skutečnosti, a pokud to vymaže, zmizí to.
Moje hodnocení: Začátek o ničem, dokonce jsem přemýšlela, že to nedočtu, ale asi po 200 stránkách se to rozjelo a to tak, že jsem nedělala nic jiného než četla. Ležela jsem pod dekou, bušilo mi srdce strachy, ale prostě jsem musela číst dál a odložila to až když mě začaly bolet oči. Perfektní knížka, stojí za to prokousat se začátkem. Ale doporučuju tam dávat dobrý pozor (na tom začátku), jelikož jak mě to nebavilo, četla jsem to jen tak light a pak mi spousta věcí unikla a ztrácela jsem se. U mě jedna z nejlepších od Kinga (vím, říkám to takřka pokaždé), ale co se týká strachu...bála jsem se jít sama v noci na záchod :-D Miluju horory s nějakým tajemstvím. Skvělé. Bez debat.
Moje procentuální hodnocení: 95%
Úryvek:
...Tu je obrázek malé Libbit s prstem na rtech. Dělá pšššt. Říká Jestli budete mluvit, uslyší vás, tak pššt. Povídá Můžou se dít špatné věci a obrácení mluvící ptáci jsou teprve začátek, takže pššt. Jestli budete zkoušet utéct, může z cyprišů a hustého křoví vylézt něco hrozného a na silnici vás chytit. Ve vodě u Stinné pláže jsou ještě horší věci - horší než obluda, horší než Charley, který tak rychle běhá. Jsou ve vodě a čekají, až vás utopí. A utopením to nekončí, ne, ani utopením. Takže pšššt.
Ale skutečnému umělci pravda nedá spát. Libbit Eastlakeová může umlčet svou pusu, ale ne své barvy a pastelky.
Odvažuju se mluvit jenom s jedním člověkem, a navíc jen na jednom místě - v Hnízdišti volavek je jenom jedno místo, kde se ona zřejmě nemůže pořádně zachytit. Přemluví chůvu Meldu, aby tam šla s ní. A pokusí se jí vysvětlit, jak k tomu došlo, jak talent vyžaduju pravdu a pravda se jí vysmekla ze sevření. (...)