Jednoho dne...

Ten včerejší článek mě tak vyčerpal, že jsem tam ani nestačila napsat, že jsem byla poslední prázdninovou neděli s Míšou v ZOO. Chystala jsem se tam už dávno s Honzou, ale nikdy to nějak nevyšlo a tak jsem - i přes mírná úskalí - jela tehdy. Bylo moc krásně, nikdo nás nehonil, měly jsme spooustu času na povídání i na různé nové aktivity, které tam byly :) Cesta vody, lesa, stínů, procházka mezi kachničkama, krmení slonů a šimpanzů, poslech kapely Douda band v amfiteátru a "Ostraváka jak Brno", který zpíval o trávě a mangu, taktéž tam :-D No úplně skvěle bylo, jsem ráda, že jsem jela, protože jsem v zoo nebyla už strašně dlouho a tohly jsem si dle mého názoru opravdu užily :) Děkuji :-*

Začátek školního a pro mě posledního roku byl docela v pohodě, máme pár nových předmětů a pár nových profesorů, němčina(ář) furt stejná(ý), rozvrh v poho :) A teď už víme, že ani státní maturita nebude, takže další pozitivní věc :). 1.září jsme měli s Honzou dva a půl roku a chtěli jsme jet na výlet do Čeladné, jenže jsme trochu zabloudili a byli nuceni změnit trasu na Těrlicko. Nicméně tam jsme taky nedojeli, takže jsme skončili na Žermankách. Veselo jako vždycky. Ač s mapou, stále bez orientačního smyslu :-D

Připadá mi, že se stále více věcí mění. Snad k lepšímu :) Možná se může (mohlo) zdát, že je všechno skvělé a dokonalé, ale...zdání klame a ne všechno z toho je pravda. Věřím tomu, že mi teď bude líp...Jsou na světě věci, kterým se odporovat nedá a které pouze čekají na svůj čas...