...líbali se na jaro, léto jsme milovali...

Včera ráno jsme byli s našima na zápise v Opavě. Samozřejmě jsme zabloudili, jak jinak :D Do Opavy v klidu, ale pak najít tu školu, byl oříšek :D Nicméně jsme našli, odbočili totiž napodruhé dobře a za 3 minuty 8 jsem už seděla v posluchárně D1 :) No ale...zaujalo mě to tam hodně. Příjemní lidi, ti, kteří seděli vedle mě mi hned nabídli studentskou pečeť, tak jsem samozřejmě neodmítla, protože čokoládu odmítnout nelze :D Líbil se mi i ten přednáškový sál, lidit ze studijního taky sympatičtí a Opava je moc hezké město :) Dostali jsme knížku Studijní plány, kde jsou plány celé fakulty FPF, vypisovali jsme index a žádost o ISIC kartu...Skončilo to v půl 10 a měli jsme ještě čas zajít na Úsek kolejí a menz zaplatit kolej :) Pravda, byla tam dost dlouhá fronta, kterou jsem stála hodinu, ale mám podepsanou smlouvu a všechno zaplacené, tudíž tam nemusím znova jet :) Přidělili mi tu nejvzdálenější od školy, Vávrovickou, jelikož jsme obdržela v pořadníku pouhý jeden bod (max bylo 9, podle km), ale nevadí, na obrázku vypadá hezky a Zuzka říkala, že si to někteří chválili :) Doufám jen, že to tam bude vypadat trochu ku světu a že budu na pokoji s někým normálním :) Taky jsem zjistila, že v Opavě je antikvariát, spousta hospod, všude je tam blízko a prostě....líbí se mi tam :) Takové...klidné město. Ne tak rušné a průmyslové jako Ostrava, spíš kulturnější :) Myslím si, že jsem si vybrala dobře. Na VŠB bych se určitě tolik netěšila jak tam :) Včera jsem o tom nad pizzou nadšeně vyprávěla Lukymu...Choval se divně...rýpal do mě a vůbec to bylo pak takové zvláštní. Spal totiž u mě...a ve mě se opět probudila moje hloupá depresivní nálada (viz starší článek), brečela jsem furt a bylo mi hrozně smutno. Ne po něm, nebo snad po někom jiném, ale takové velké, obecné smutno. Měla jsem chuť se někde sama zavřít a tam se vybrečet, dostat ze sebe všechno...a na druhou stranu chtěla, aby mě objímal, aby byl se mnou...Když jsem se zmínila o Opavě, odpověděl "Teď to neřeš, vždyť je to ještě daleko"a já pochopila, že právě tohle je kamenem úrazu. Že se bojí jak čert kříže, až odjedu a budu tam celý týden sama, bojí se toho, že ho tam podvedu, protože ví, že já jsem byla taková...A myslím, že mi moc nevěří, když tvrdím opak :( Že si tam někoho najdu, lepšího než on...Takový ale není... Bojí se, že se mu tam změním, že budu holka z města a ne ze vsi, už ne taková jako teď...Trochu se toho bojím taky, ale doufám, že změna nebude tak razantní... Že v jádru budu pořád stejná, pořád stejný cvok jaký jsem teď...A hlavně...pořád pro mě bude nejdůležitější na světě on, ať jsem v Opavě, v Ostravě nebo doma v Lutyni. Dneska jsme spolu byli v Ostravě, na plasmě, v Miniuni (fotky prý želbohu nevyšly) a pak na bazéně. Dopoledne mě zas chytala nálada, byla jsem protivná a vím to :( Pak se Luky polil čokoládou, což mě rozesmálo :D Šli jsme si dát gyros s nudlema a projít se na Černou louku :) Pak to Miniuni, kde jsme odpočívali ve stínu...byla jsem upe unavená, z toho vedra... Stihli jsme bus v půl 3, ve kterém jsem naprosto vyčerpaná usla svému drahému na rameni a v Orlové šli na bazén. Konečně voda a příjemná teplota! Luky si moc nezaplaval, neb já plavat sice umím, ale jen tak light, uplavu půl bazénu a mám dost a taky nechodím tam, kam nedosáhnu, ale aspoň jsme dělali blbosti, házel mě do vody, topil mě, čekali jsme, kdy se pustí bublinky, seděli ve vířivce...Prý mu nevadilo, že neplaval :) Holt nejsem na plavání ten správný typ a na topení taky ne, bojím se :D Byl to pěkný den...moc pěkný :) Snad mě moje nálady přejdou...nebudu brečet na každém rohu a místo toho si užívat pocit, že jsem s ním a je to pro mě nejvíc na světě :-* Miluju Tě :-*