Ugisha | Tolik očekávaná kovbojská akce

Všichni vědí naprosto přesně, jak mají žít druzí. Zato nikdy nevědí, jak mají žít oni sami. (P.Coelho - Alchymista - zrovna ji čtu)

Včerejší večer? Naprostý propadák...Nevyšlo asi vůbec nic. Zapracoval osud? Náhoda? Naschvál? Přišli jsme na Šiřinu, vážně tam byla Romana s kapelou (asi se přejmenovali), lidi v klobouku...Sedla jsem si s Míšou a Kubou  k jedinému nerezervovanému stolu a čekali jsme na ostatní. Když přišli, bylo nám řečeno, že nemáme rezervaci ani koupené lístky, narozdíl od těch lidí, co právě přišli a nahoru z nějakého neznámého důvodu nemůžem. Bylo nám tím taktně naznačeno, že bysme měli radši odejít. Nechápu to...Klidně bych pade za lístek zaplatila a byla tam, ale rozhodli jsme se, že půjdem, bo měl přijet ještě Vlastík a když si neměli kde sednout, bylo by to na houby. Já osobně jsem toho názoru, že když mám hospodu, chci mít co nejvíc lidí a co nejvíc kšeftu...no ale dobře, každý svého štěstí strůjcem...Mohli z nás mít aspoň pětistovku, jak se vyjádřil brother. Šli jsme teda do Kaple, jenže tam byla uzavřená společnost, takže zase nic. Byla jsem naštvaná jako snad ještě nikdy...Na sobě skvělý obleček, úžasné lokny (natáčky už si na hlavu  nedám...vypadala jsem jak z 30. let a ne jak cowboyka, proto díky Míši a kulmě), těšila jsem se celý týden...Nadávala jsem ještě hodinu po tom, nemluvila, odsekávála všem a roztrhala plakát informující o akci. Ze vzteku. Lituju všechny, co tam byli se mnou, muselo to se mnou být fakt hrozné... Naše další kroky vedly na Rybník, kde se békalo, ale bylo tam ještě místo. Čekalo nás tam překvapení v podobě Vlastíka a Sikiho. Protože Kuba s Míšou a on se...moc nemusí, nálada okamžitě klesla na bod mrazu (už tak nebyla moc dobrá) a pak si ho vzal Kuba ven a asi si to vyříkali, protože pak se se mnou vůbec nechtěl bavit, ale šel si s Vlastíkem a bráchou sednout ven. Všichni víme, jak to mělo včera být a jak to bylo, nebudu to tady proto psát. Nechápu ale, jak si mohl myslet, že jsem jeho přítelkyně, podle toho jak jsem se k němu chovala a co jsme si po tanečních řekli... V tuto chvíli už mezi náma skončilo asi všechno co mohlo a těžko říct, kdo za to může, jestli osud, náhoda, on, já nebo někdo úplně jiný... Je mi ale líto, že jsem ztratila někoho, koho jsem měla fakt ráda a pořád ho ráda mám, protože stejně jako Honzu, ani jeho nikdy nevymažu...I když to mezi náma pak už taky nebylo dobré, myslím, že kamarádi bysme mohli být pořád, ale jak myslí... Jsem zvědavá, jak pak dopadne ten  Silvestr...
 Když odjel, šla jsem s Vlastíkem na procházku, popovídat si...Objevil při tom pro něj novou cestu :D. Bylo to fajn, dost mi to pomohlo, děkuju :-* Po návratu už tam skoro nikdo nebyl, protože všichni odešli na bus, ani jsem se s nima nerozloučila... Nakonec dorazil ještě Aleš s Radkou, byl tam i Buřt a koupil mi čerta :D Vypila jsem za ten večer dvě velké girotky, čerta a betona a byla jsem dost připitá, veselá, motaly se mi nohy...Chtěla jsem se odreagovat, zapomenout...Nevyšlo. Chodili jsme po Zbytkách do 1, pak šli spát. Ne vždycky vyjdou věci tak, jak si člověk přeje. Bohužel. Mám Vás všechny hrozně moc ráda!

Dneska jdu s Terkou na jinou Romaninou akci, taktéž v kovbojském, bez kluků. Je to sice škoda, ale vystačíme si i samy :) Doufám, že to vyjde líp než včerejšek...