Holka cvok?

Zkuste se dnes zeptat kteréhokoli žáka či studenta v kterékoli škole jakou hudbu poslouchá. S největší pravděpodobností vám odpoví - rock, metal, hip-hop, techno, drm´n bass, pop, ska, nebo cokoli jiného. Málokdo odpoví folk, country nebo snad bluegrass. Čím to? Přitom v době, kdy do školy chodili naši rodiče, byl tento žánr řekla bych dost oblíbený. Je už nemoderní? Pro mládež neaktuální, není to jejich šálek čaje? Samozřejmě tady tím nechci na nikoho útočit, ať si každý poslouchá, co chce, jenom se zamýšlím nad tím, proč poslední dobou frčí takovýto druh hudby. Jako třeba ten hip-hop. Docela dlouho a nedobrovolně jsem tuhle muziku poslouchala a upřímně řečeno - slyšet někoho rapovat o chlastu, drogách a sexu, ještě polsky nebo slovensky, fakt nemusím. Ony totiž ty písničky asi o ničem jiném nejsou. Už po první půlce jednoho songu mě bolela hlava, stejně jako z těch drm´n bass (nevím ani, jestli jsem to napsala dobře :D).

Že by snad poslouchali Žalmana, Redla, Kamelot, Javory nebo Devítku jen lidé řekněme 30 plus? Pochybuju...Třeba v Žalmanově fanklubu je jen pár lidí v mém věku. Přítom pro mě je folk něco neskutečně nádherného, balzám na duši...Zazpívám si u toho...Poslouchám teda i jiné věci, třeba ten rock, ale tohle je prostě moje srdcová záležitost. Možná je to tím, že jsem v tom odjakživa žila a ač jsem vyrostla na Dádě a Michalu Davidovi, tak nějak jsem zdědila krevní skupinu svého otce - L (les :D). Odjakživa jsem k němu měla blíž než k mamce, v mnohém jsme stejní, proto když asi před šesti lety vznikl Rybníček (tedy i počátky "kapely" Minimax), bylo jasné, že když mě tam přivede jednou, už se jich nikdy nezbavím :D Od té doby s nima chodím zpívat jednou za měsíc (někdy i víckrát, když jsme si teď s Msobem založili KOMARa) a když jsem v devítce byla docela v depresích a neměla zrovna moc kamarádů, stal se pro mě Rybník světlem na konci tunelu. Těšila jsem se tam od té doby, co jeden skončil. I když je tam věkové složení tak od 40 výš, myslím, že jsem tam za těch pět let zapadla dobře...Nelákají mě diskotéky, nemusím chodit s ostatníma kalit do Stolárny, nevím co bych tam dělala, když tam hrajou muziku, kterou neposlouchám a která mi nic neříká....Já radši jedu s bandou pod stan do Jakartovic, kde si večer sedneme k ohni, pijeme svařák,  zpíváme Tuláckou ukolébavku a díváme se na hvězdy...A když jsem tam s někým, koho miluju, není co řešit...Tohle je pro mě znamená slovo romantika. Les, banda skvělých lidí, stan, kytara....Na takových akcích se odreaguju nejlíp, nemyslím na nic, na žádné problémy  a starosti běžného světa, ten je pro mě mimo, jako by vůbec neexistoval. Ideální dovolená? Sbalit krosnu, stan a karimatku, pár konzerv, kytaru a jet s vlakem s Lukym pryč.  Na víkend třeba. A pak jen ležet pod hvězdama nebo se dívat, jak zapadá slunce...Mýt se v potůčku, na záchod chodit za strom...(Normálně jsem celkem pohodlná co se hygieny týče, ale tam je to prostě...jiný svět.) Doma si nepustím Prosto nebo H16, ale Křečka od Brontosaurů nebo Jižní kříž...Nezacházej slunce nebo Zpátky o pár let, Dík pane Foglar...

Začínám si říkat, jestli jsem vůbec normální. Kdybych se narodila o třicet let dřív, nikomu by to nepřišlo divné, ale teď? Teď jedině ...kluka s harmonikou co voní arnikou a co mi košili dá.... Možná proto si s lidma ve třídě nemám moc co říct...Jsem asi moc jiná, moc originální...Ale upřímně - je mi to fuk :D

  Zas padá listí a do louží drobně prší, 
  nad městem visí šedivej, těžkej mrak, 
  všechno je vlhký a v žaludku trochu kručí,  
  lidé se mračí a já se ptám, proč je to tak. 

R: Dál na hřbetě táhnu svůj děravej stan,  
  navlhlou deku a svetr, co navečer zmok',  
  kam se to vláčím a co z toho mám, 
  slyším, jak šeptaj': ta holka je nějakej cvok. 

2. Kolik nás bloudí, co neumí za okny stát, 
  mladí i staří, a všichni maj společnej cejch, 
  že dovedou krásu jen očima do dlaní brát, 
  když slunce pálí i když začne do kytek lejt. 
R: 
3. Nevím, jak vám, mně stačí, když drobounce prší, 
  nechci mít auto a nechte si vilu jak hrad, 
  nechci jet na Mamai a nevím, co zrovna frčí, 
  co je vám do toho, kde budu dnes v noci spát. 

R: Dál na hřbetě táhnu svůj děravej stan, 
  navlhlou deku a svetr, co navečer zmok. 
  Kam se to vláčím a co z toho mám, 
  možná jsem opravdu blázen a praštěnej cvok....