Už jen kousek...

Tak si konečně můžu napsat článek :D. Dala jsem si totiž ultimátum - když se doučím celou ekonomiku, můžu na net :D Plán jsem splnila, tak jsem tady :D Je pravdou, že to sice moc neumím, ale aspon už vím, o co jde...A mám speciální harmonogram: zítra účto (snad to vyjde, mám dost i jiných aktivit), ve čtvrtek matika, pátek opakovat, sobota asi nic, je pochod a tam musím být, neděle banko a spol. a kouknout na češtinu a pondělí a úterý opakovat všechno. Maturuju teda ve středu odpoledne, jako první, nakonec se to změnilo. Zatím jsem ještě "dost vysmátá", ale mám i takové stavy, že si říkám, že to nikdy nemůžu stihnout, kolik toho je...Pak si zas říkám, v pohodě, však se to dá...No uvidím...Každopádně za pár dnů tady napíšu zas a to už asi nebudu tak klidná jako teď :D Facebook je plný statusů, jak se každý šrotí, nejde mu to, usíná, následně na to kašle a radši si píše s podobně postiženýma :D Vyslovila jsem dneska zajímavý názor - proč chodit čtyři roky do školy, když se to stejně učím jenom o svaťáku? :-D Nebylo by lepší využít ty 4 léta efektivněji? :-D No nic, zanechám utopistických nápadů a zkusím nepsat o škole - i když to jde teď těžko, protože se všechno točí jenom kolem té blbé matury, už aby byla za náma...

Byla jsem dneska s Míšou na procházce. Původní plán zněl běhat se psem (aby zhubla, když má mít v létě ty štěnata), ovšem nevyšlo :-D Nicméně...nejlepší její věta, když jsem otevřela dveře: "Vidím, že vypadáš stejně jako já" :-D Joo, už si ani nemyju hlavu, chodím v tom, co první najdu na židli...:-D A vůbec máme s Míšou spoustu věcí společných...třeba způsob odreagování :D Tak jsme teda šly na procházku. Ano, v těch vytahaných teplákách, špinavém tričku a s mastnou hlavou :-D Ale co, jsme na vsi a jak jsem řekla já - ti lidi ví, že máme před maturou a pochopí to :-D Procházka to byla dlouhá, dvouhodinová, prošly jsme půl Zbytek a kecaly ostošest, neb se dlouho neviděly...Bylo fajn...Možná i ten pes nějaké to deko shodil :-D Krásně jsme si pročistily hlavu a zítra jdeme do cukrárny na indiánka, už se moc těším (až ze sebe udělám zase člověka :D) :*  Zjistila jsem, že nic není černobílé a co se zdálo být jasné, je úplně jinak :D:D Ovšem zjištění to nebylo vůbec špatné ;-) Jsem vlastně šťastný člověk...Mám kolem sebe lidi, které miluju nejvíc a kteří tady pro mě vždycky budou...Lukyho, Míšu, Terezku, Vlastíka....tihle vždycky přijdou, ať už v sukni a botkách na podpatku nebo v roztrhaných teplákách...znamená to pro mě hrozně moc :-* Když vím, že za nima můžu kdykoli přijít...že zajdeme na procházku, pokecat, nebo si třeba jenom píšeme...Že si pomůžeme kdykoliv a s čímkoliv...Mám ráda i svoje virtuální kamarády...Vanity, Marieke, Martien, Monu...I když jsem je nikdy neviděla :) Co mi chybí ke štěstí? Už jen maličký kousek - matura. A taky nějaká ta brigáda, ať nemusím sedět 4 měsíce doma (to bych možná vážně přibrala :-D). Mít to...budu absolutely happy :) Mám Vás ráda! :-*