Mozaika

Prázdniny se pomalu chýlí ke konci a já si říkám, co všechno ještě musím stihnout :D Předně oběhnout všechny doktory, co potřebuju, než pojedu do Opavy...Furt mám nějaké problémy a leze už mi to silně na nervy :( A co dál? Máme v plánu zajít si na Lysou s Vjatrak brothers :D Vlastík sliboval nějakou grilovačku, beztak už zapomněl :D Janča slibovala nějakou ladies party, asi už taky zapomněla :D Do kina jsme chtěli ve středu, na Kájínka...Nevyšlo, neb bylo plné kino a já jsem měla trochu...problémy s dopravou...a v důsledku toho neuvěřitelný vztek, který jsem si vylila na Lukyho, i když za to skoro vůbec nemohl...Dělal pak uraženého a já jsem z toho byla celkem nešťastná, tež jsem se mohla krotit...Ale ujel mi bus, protože ten první přijel o 5 min později a já jsem pak šla 35 min pěšky ke kinu, vůbec jsem to tam neznala, musela se ptát na cestu asi 9 lidí, prošla půl Karviné a ještě tam přišla až v 6, když film začínal ve třičtvrtě. Značně mě to vytočilo, proto ta scéna... Ale našli jsme si náhradní program a šli na večeři do Dinosu. Dala jsem si zapečené těstoviny a byly skvělé :) I Piňa Colada byla dobrá...akorát naše rozpoložení bylo stále poněkud rozpačité... Pak se to trochu urovnalo, když jsme jeli k němu domů, spala jsem u něho, jelikož další den jsme měli jet na inventuru do Žďáru nad Sázavou. Byla jsem tak unavená, že jsem padla do postele a málem usla během čekání na Lukyho, který se sprchoval :D A jinak...někdy by mohl trochu jinak volit slova...Tak nějak mi přijde, jako by z toho neměl vůbec radost...a spíš ho to obtěžovalo...

Již v sobotu jedeme do Tater! Těším se moc, ale mám trochu strach z toho, jestli to zvládnu...aby mě tam nenechali a nesežral mě medvěd :D Už máme nakoupené všechny věci, dokonce jsem si zakoupila i skvělou zelenou bundu Hannah za 1.400 peněz (nikdy jsem nic tak drahého a značkového neměla :D), tak doufám, že bude co ku čemu a nepromokne aspoň :) Každopádně jsem ráda, že není červená, bo bundy se vyrábí povětšinou v červené barvě a tu já nesnáším. Po delším shánění mám i turistické kalhoty...zjistila jsem, že je téměř nemožné sehnat takovýto artikl ve velikosti S, pokud možno XS :D Nakonec se ale věc podařila a mám je! Naštěstí šedé a ne oranžové...ta by se se zelenou bundou fest bila :D Když jsme to tak s drahým počítali, vůbec ta dovolená v Tatrách nevyjde tak levno, jak jsme čekali (doufali). Ale co, výplata teď bude slušná, pracovali jsme v Hyundai a bylo i dost inventur - dvě IKEA (stále si myslím, že je to hrozný obchod na inventuru, ale začínám se s ním pomalu smiřovat tj. už jsem ho přestala nenávidět :D), Sportisimo v Jihlavě a teď v tom Žďáru. Bylo tam celkem fajně, takový mi sympatický obchod, není velký, není tam moc lidí, fajně se to pípá...i sranda byla :D A teď ve čtvrtek bude ještě Hornbach v Karlových Varech, to bude teprve něco! Tři miliony ks a 150 lidí, kteří stále více odvolávají účast...Aspoň, že jede Janka s Alešem, budem si mít s kým povídat v buse nebo i tam, až budeme počítat rybičky a šváby se třema nohama :D

Začíná mě pěkně štvát jedna slečna.

Myslím, že moc dobře ví, o koho jde... Přestala se se mnou bavit a já vůbec netuším proč, ale nebudu se doprošovat. Problém je trochu v tom, že spolu jezdíme na inventury a ono je to trochu ...zvláštní, když si vás nevšímá někdo, kdo byl od 6 let vaší skvělou kamarádkou. Ani mě nepozdraví, místo toho mě přehlídne jako velké širé rodné lány...Je pravdou, že mě hodně irituje její chování a nejsem sama, komu to vadí...ale já nemám ráda, když jsem s někým rozhádaná. Kdyby přišla a třeba by se omluvila, jako vždycky všechno "spláchnu" a je to. Jenže...ona nepřijde. A to je to, co je mi líto. Že se na mě vykašlala. Jo, mám kolem sebe spoustu skvělých lidí, kteří mi ji vynahradí...Vím, že do mě hučela, ať se s Lukášem rozejdu a házela na něho špínu a to se mezi kamarádkami prostě nedělá... Uvidíme. Třeba se jí to rozleží v hlavě. A třeba ne. V tom případě to nebyla žádná ztráta, protože kamarádka, která mi na plnou hubu řekne, že pokud si ho vezmu, na svatbu mi nepřijde, mi za to nestojí. Tečka.

Asi jsem se nezmínila o tom, že máme "nový" pokojíček. Tedy spíš v novém kabátě. Je tu vymalované na zeleno (předtím byla oranžová a červené doplňky), radiátor je tmavě zelený a je docela ...výrazný :D Ovšem nábytek je tu rozestavěný jinak a je to mnohem pěknější. Víc se mi tu líbí a máme i každý kousek svého soukromí ( i když o tu poličku nad hlavou jsem se několikrát málem trefila do hlavy :D). Docela je mi i líto, že tu moc nebudu...:D

V pondělí se Coře narodily štěňátka. Kupodivu jenom dvě. Celá rodina sledovala porod a pejskové se těšili všeobecnému nadšení. Bohužel, již druhý den umřel pejsek, který se narodil jako druhý. Prý měl asi špatné srdíčko nebo krevní oběh. Nevadí, zbyla ještě fenka. Dva dny tady s námi byla a dneska ráno umřela taky :( Obrečeli jsme to, takové krásné štěńátka... Upe mi to bylo líto, když jsme fenku ráno v 7 zakopali na zahradě...Bobci malí...Prý ale budou další...příště :) Dneska mamka přišla na to, proč se to asi všechno stalo. Corra je z Frýdku a ten pes, který ji oplodnil, prý taky, takže tady je možnost určité spřízněnosti...Možná mají společného otce, a proto pejskové umřeli, protože měli nějakou skrytou vadu nebo něco takového...

Dneska jsem dočetla druhý díl trilogie Milénium - Dívka, která si hrála s ohněm. Skvělá knížka, v recenzi mj. označena jako žurnalistický thriller a musím říct, že stejně jako v prvním díle, i tady je to bezkonkurenčí kombinace. Přečetla jsem jedním dechem a kdyby nebyl třetí díl 7x rezervován, hned pro něho jdu :D. Pokud nevíte, po čem sáhnout, Stieg Larsson je dobrá volba :) Uvažuju i o koupi, tak až budu mít někdy peníze nazbyt, rozšířím si knihovničku :)

Už se moc těším do školy. Akorát nevím, jak zvládnu ten zápis předmětů, který je právě v době, kdy budeme v Tatrách :D Taky bych docela nutně potřebovala seassion se Zuzkou, aby mi vysvětlila některé věci...Musím si ještě zjistit, kdy tam vůbec mám do té školy prvně jít, ale tipovala bych to na 20. září...Už jsem si četla o těch předmětech...vypadají velmi zajímavě, i když mě trochu překvapilo, kolik referátů budu muset číst před lidma.... Rétorická cvičení taky nebudou nic moc pro mě...V pondělí se jdu proto objednat k logopedce, abych to s ní probrala, protože už teď vím, že budu ve stresu a taky se může stát, že se tam pak postavím a nedostanu ze sebe ani slovo, natož abych se zajímala o nějakou rétoriku...No uvidíme, každopádně jsem zvědavá, jaké to bude. A jaká bude ta kolej...snad to tam nebude vypadat zas tak nejhůř, přece jen jsem zvyklá na určitý standard a nechtěla bych se octnout někde, kde to vypadá jako na Strahově (četla jsem jeden odstrašující článek). Doufám i v normální spolubydlící :) Pokud bude nenormální a nebude se se mnou bavit, bude mě to značně deprimovat...A po Lukym mi bude nejvíc smutno. I po obyvatelích našeho domečku...To jsem zjistila už při svém pobytu na ranči, že je mi místy upe moc smutno po našich, po Coře, kočičákovi...a po srandě, která tady většinou stále panuje.

Tak uvidíme, jaké to všechno bude. Každopádně toho chci stihnout ještě co nejvíc, než odjedu. Sice mám v plánu jezdit často domů, ale přece jen už to bude něco trochu jiného, budu tu jak na návštěvě. Zítra jdu s Terkou ven, už se těším, protože už druhý den sedím doma a nebaví mě to. Takový dlouhatánský článek jsem napsala a to se mi do toho vůbec nechtělo - můj typický problém :D Pokud se mi bude chtít, napíšu reportáž o jižní Moravě, ale znáte mě - tak radši nic neslibuju a přeju krásnou noc všem, co ještě nespí a přečtou si to hned teď :) :*