Dlouho jsem nepsala, přestože zážitků byla spousta. Je to tím, že jsem chodila do práce, kterou mi – jak jinak - můj drahý dohodil. Spočívala v balení tachometrů s Korejcema, celkem slušně placená. Aby pro mě Luky nemusel pořád jezdit, spala jsem u něho (mají ovečky a další zvířátka, proto ranč). Zezačátku to měla být práce na čtyři dny, postupně jí ale přibývalo a já jsem si do Doubravy vozila stále víc a víc věcí :D Tak to dopadlo tak, že jsem u něho bydlela skoro měsíc. Nepracovali jsme každý den, mohli jsme si vlastně vybrat, kdy tam půjdem a kdy ne, takže jsme měli spoustu času i na sebe. Měla jsem u něho svoji osobní skříňku (už značně přesahující své možnosti), notebook, papučky a zubní kartáček :D Občas jsem se stavila domů, pro další věci, pro kolo nebo se jenom tak podívat na maminku či pséka s kočičákem :D V pátek 6.8. jsme odjeli na naši první dovolenou – na kole na jižní Moravu. Sice jenom na dva dny, ale myslím, že to bohatě stačilo – už mě značně bolela dupka a nohy :D Moc pěkně bylo :) Ale o tom samostatný článek. Když jsme se v sobotu večer vrátili, jeho rodiče už byli pryč, jeli totiž na týden do Liberce. Začal nám krásný, nikým nerušený týden zcela v naší režii. Chodili jsme sice do práce, ale i tak jsme měli hodně volného času, tudíž jsem jeden den zorganizovala tzv. Ladies party na ranči s veškerým komfortem. Luky udělal těstovinový salát, pohár, koktejl, zapnul projektor, abychom se mohly dívat na filmy...Pohádka J Večer, či spíše noc, to byla skvělá – opravdu jsme nešli spát, jak bylo předesíláno, i když některé slabší kousky usly na gauči i bez polštáře :D Za noc jsme stihly tři romantické filmy (Radka u jednoho brečela :D), pokecat o ryze dámských věcech a samozřejmě, probrat všechny nové drby :D Party skončila v 7 ráno, kdy šel Luky sám do práce, tak jsem mu nachystala velkou svačinku, všechny je vypravila a šla spát s tím, že budu mít celé odpoledne pro sebe 7+1, kdy můžu uklidit a poté relaxovat, neb moje drahá polovička přijede až v 6. Chyba lávky, již v půl 1 byl doma jako na koni :D Nevadí, stejně bylo třeba chystat další akci – měli přijít naši na tzv. povídání nad vínem. Bylo fajně, připadala jsem si důležitě, že se můžu blýsknout uklizeným barákem, čímž jsem vyvrátila všechny blbé kecy o tom, že jsem bordelář :-) Tak jsme si tam týden hospodařili – prali a věšeli prádlo, vařili si papu, uklízeli, chodili do práce a dívali se na filmy :-) Sem tam jsme se navzájem i urazili nebo pohádali, protože po tak dlouhé době spolu bez přestávky už je to trochu ponorka¸takže Luky byl hrozně protivný a mnohdy se s ním nešlo vůbec bavit. Nicméně, všechno jsme vydrželi, přežili a mi se to hrozně líbilo :) Nebylo to takové to, když jsme u sebe jenom na návštěvě – věnujeme se jenom sobě, kdežto takhle si každý dělal co chtěl. Úplně jak bychom spolu bydleli. Nikdy jsem si to neuměla představit – teď už umím :* A vím, že nikoho jiného nechci. Nikdy. Protože s nikým jiným to není tak silné jako s ním. Za týden to bude 8 měsíců, co jsme spolu a i když budu v Opavě, vím, že to vydržíme, i když to bude celkem náročné, když jsme teď spolu byli celé prázdniny nonstop. Vím, že ho tam nepodvedu, a ač on o tom tolik přesvědčený není, já jsem si tím jistá na sto procent. Nechci o něho nikdy přijít. Už jsme se začali bavit i o společném bytě – zatím jenom tak teoreticky, ale v průběhu následujících tří let by se to mohlo povést J On chce vypadnout z domu a já chci co nejdřív bydlet s ním. Není totiž nic krásnějšího, než usínat s ním a probouzet se vedle něho... než jeho snídaně a svačinka do práce... než to, když mi dělá malého dinosaura :) :D...Jsi nejlepší a jsi moje všechno :*