l.: V 15 jsem odešla na intr. První měsíc bylo všechno super, nový lidi, nová škola, nový město... O měsíc dýl už to byli cizí lidi. Cizí škola a cizí město. Probrečela jsem tu půl roku a pak jsem si zvykla. Nikdy jsem se pořádně nesmířila s faktem, že "už nikdy" se pořádně nevrátim domů. Po střední přijde vejška na koleji a pak už nějakej ten vlastní život... Jo, asi to bylo dost brzo.
Teď jsem ve druháku, je mi 17, a beru to jako super příležitost. Naučila jsem se mít ráda svojí rodinu (když slyšim své spolužáky - "matka, ta kráva" a sebe "maminka mi volá"), postarat se sama o sebe, ráda odjíždět z domova do velkoměsta a ráda se zase vracet domů...
Přeju hodně štěstí, ať to zvládneš