Leží a spí tam

Slabounká tichá

A já ji mám vzít a nést

Koberci květů

Někam do jiných světů

Jen pryč z těchto měst a hvězd



Kde zas bude tančit a na zlou si hrát

Od smíchu uplakaná

A kde vlasy si nechá

Zas divoce vlát

Do větru co po ní

Vůně

A hluboká deprese....

Ach jo...Zdá se, že všechno jde podle hesla: Když je něco hezké, zákonitě se hned poté něco posere. Přitom záleží na lidech a mnohdy si za to člověk může sám, že vyhledává konflikty a sám si dělá problémy. Jsem toho názoru, že všechno se dá řešit v klidu a není třeba dělat radikální kroky. Rozumní lidé se vždycky dohodnou. Nikdy není tak špatně, aby nemohlo být hůř - promluvila optimistka :-D. Ne, ale jak řekla Terka - s úsměvem jde všechno líp. Jde už jenom o to, chtít to řešit. Lidé jsou různí, někteří ty problémy přímo vyhledávají a snad si v nich i libují, jinak nevím, proč by dělali to co dělají.

Ani se mi s ním nechce mluvit. Vede takové hloupé řeči, že bych mu typla o 5 let míň. A ještě chce, abych mu to odsouhlasila. Taková blbost....