mona: Víš Lucy, netřeba říkat, že naprosto nesouhlasím s tím, co jsi udělala. Je to ale tvé rozhodnutí, já ho akceptuji. Jsi kamarádka.
A snažím se v tom najít spojitosti s mou situací. Víš, přála bych si, aby ON byl jako ty. Aby to bral jako holka a taky si řekl, že to byly dva krásné roky a půl a že by nikdy neměnil, a prostě to nehodil za hlavu. Jenže, vůbec netuším, co on si myslí. A obávám se, že pro něj to je prostě konec, že on tu tlustou čáru udělal a snaží se na mě úplně zapomenout, jako bych neexistovala. A to je to, co mě svírá, ta jeho ublíženost, kdy se přede mnou schovává a prostě se bojí.
Když vidím, co jsi udělala, začínám chápat, proč to udělal ON. Na tom ale nic nezmění fakt, že mi zlomil srdce. Nejsem schopna ho nenávidět. Ale on mě už nechce vidět a to mě strašně moc bolí.
blaženka: Život je nespravedlivej. Neznám tě, ale i tak ti řeknu, že tohle se prostě nedělá. jestli si toho kluka měla ráda, tak si zasloužil lepší konec než jen smskou. Znáš to...boží mlýny melou pomalu a jistě.
cestovatelka*: Nojo... neznám celou situaci, ale rozejít se s někým kvůli někomu jinýmu je humus. Sice si říkáš, že to bude v pohodě, páč máš přeci toho novýho a na tom starým najednou vidíš "hodně" chyb, ale prostě takhle se k někomu zachovat, tím spíš když mám z toho povídání pocit, že ti na něm záleželo a nebyl to nějaký hajzlík, co by si to zasloužil...
Ale tím teda vůbec nechci moralizovat, jsi mladá a na chyby máš právo. Však já se zachovala kdysi taky tak (a taky se jmenoval Honza - doufám, že to nebyl ten samý, chudák), ale na to si každý musí přijít sám, určitě to pro tebe bude poučení do budoucna, jako každá situace
Jenom že podle zásad psychologie se nemá začínat nový vztah, dokud neuzavřeš jeden... zpravidla to přináší spíš víc špatného než dobrého...
sikicek: Abych trochu luccy ospravedlnil, podle toho co ja vim, tak se dlouho trápila, vím ze rozejit uz se chtela dlouho...,ale nedokázala to, furt mu davala nove a nove sance,(kolikrát jsem ji slýchával v telefonu brečet, jak už dál nemuže) ale Honza furt dělal, že se nic neděje,že je všechno v pořádku a obvynoval ji z toho, že hledá pouze chyby, chtěla se s ním rozejít uplně jinak...nechtěla to dělat přes telefon(hovor), bohužel se takhle situace vyvinula tak jak nechtěla, ale takhle už to v životě je, to co říká Cestovatelka je pravda..., ale na druhou stranu věřím, že s Luccy budem dostatečně bojovat o to, aby to bylo lepší!Věřím, že až ho to přejde, bude se s tebou zase chtít bavit neboj je to pouze jeho obrana
MTR
jonathan: Nevím kde ste přišli na to, že se s Luckou nechci bavit. A žádnou obranu nemám. Proti čemu? Proti Lucce? Proč bych to dělal? Mám ji přece rád, i když už ne tak jako dřív, ale rád ji kdykoliv uvidím. Takže si příště nech výplody své fantazie pro sebe. Já Tě taky nijak nekomentuju.
jonathan (honza): Abych to sám uvedl na pravou míru...
Nevím odkud se vzala ta nepravdivá fáma, že jsem naštvany, nechci komunikovat apod. Není tomu tak. Ano udělal jsem černou tlustou čáru, vyrovnal jsem se s tím. Najednou jsem uviděl to co jsem dřív neviděl. Třeba to, že náš vztah měl své chyby, byly nejen z Lucčiny strany, ale taky hodně z mojí. Prostě, kdyby se to nestalo teď, tak stejně by to nemělo o moc delšího trvání. Já jsem to pojal, jako šanci změnit svůj život. Za život jsem zažil dvě velké změny. Začátek našeho vztahu a konec. Jsem ted upe jiny. Lucku mám pořád rád, ale jako super kamarádku a na těch dva a pul roku nezapomenu nikdy. Ale je třeba se vyrovnat s tokem času. A opravdu nemá cenu sedět na prdeli a brečet jak želva. A jestli se Lucka chtěla se mnou rozejít, tak nemá žádný důvod být v depresích. Já taky nejsem, mám se fajn a Lucce přeji to samé. Samozřejmě u mě najde vždy útočiště. Vždycky jí jakýmkoliv způsobem v nouzi pomůžu, nebo tak. Ale na obnovení vztahu to asi nevidím.
ugisha: Honza: To, že si naštvaný vzniklo z toho, jak jsi mi psal na icq...Přišlo mi, že se se mnou fakt už nechceš bavit, protože si to napsal tak chladně a prostě nebyl to Tvůj styl...
Jinak s Tebou do puntíku souhlasím. Ten vztah nebyl ideální, ale vždycky si ho budeme pamatovat jako krásný a nikdy na něho nezapomeneme. Začalo to a skončilo a na nás je, abychom si z toho vzali to nejlepší. Oba jsme dělali chyby, ale teď zas začínáme s čistým štítem... Včera jsme si to vyříkali a já jsem moc ráda, že to takhle dopadlo, je to to nejlepší, jak jsme se v dané situaci mohli zachovat. Pořád Tě mám moc ráda a myslím, že budeme dobří kamarádi a vždycky tady pro sebe budem
jonathan: Na to icq sem se s Tebou bavil jako s kámoškou. Já už Tě tak prostě beru. Nejsi už moje holka, tak se podle toho s Tebou bavim, ale určitě bych Ti nechtěl nijak ublížit, na to Tě mám pořád moc rád. Si fajn kámoška víš to? Jsem moc rád, že se rozcházíme v dobrém. Žádná bolest, žádná válka. Thats good my friend.