Zkuste se dnes zeptat kteréhokoli žáka či studenta v kterékoli škole jakou hudbu poslouchá. S největší pravděpodobností vám odpoví - rock, metal, hip-hop, techno, drm´n bass, pop, ska, nebo cokoli jiného. Málokdo odpoví folk, country nebo snad bluegrass. Čím to? Přitom v době, kdy do školy chodili naši rodiče, byl tento žánr řekla bych dost oblíbený. Je už nemoderní? Pro mládež neaktuální,
Tak mi ta dobrá nálada moc dlouho nevydržela. No jo, holt si asi slibuju moc od něčeho, co nikdy být nemůže.
Dneska mě vzal soused autem ze školy. Při tom jsem zjistila, že nám auto srazilo kočku...a on to viděl v přímém přenosu. Náš kocour Sofie...Měli jsme ho víc než 4 roky...spolu s Corrou byli nerozlučná dvojice...čekali spolu na papu...Už se nebude schovávat za kolečka, nebude spát
Nějak se mi poslední dobou nedaří. Proč se všechno, na co se těším, musí vždycky nějak pokazit?? Osud? Možná...
Všichni vědí naprosto přesně, jak mají žít druzí. Zato nikdy nevědí, jak mají žít oni sami. (P.Coelho - Alchymista - zrovna ji čtu)
Včerejší večer? Naprostý propadák...Nevyšlo asi vůbec nic. Zapracoval osud? Náhoda? Naschvál? Přišli jsme na Šiřinu, vážně tam byla Romana s kapelou (asi se přejmenovali), lidi v klobouku...Sedla jsem si s Míšou a Kubou k jedinému nerezervovanému
Dala jsem si do PC Vlastu Redla a poslouchám ho pořád dokola. Dokonale vystihuje moje pocity...pocity kamene, který leží někde u cesty a necítí vůbec nic. Včera jsem byla se Sikim v tanečních, místo Jany. Neumím tancovat, ale baví mě to...a taky jsem tam byla naposled před dvěma lety, je tudíž jasné, že si ty kroky už nepamatuju a už vůbec neumím salsu, neb my jsme se ji neučili. Těšila jsem se
S potěšením můžu říct, že se moje stará chuť ke čtení zase vrátila, a proto jsem dneska přečetla dvě knížky, jak už jste mohli zjistit :) A zítra jdu do knihovny, mám v plánu Alchymistu, My děti ze stanice ZOO, Květy zla a něco od Alberta Moravii (Moravia?). Trochu mě ale zklamalo, že mi skoro nikdo nenapsal žádné tipy na dobrou četbu :( Těšila jsem se, kolik nových knížek budu mít na seznamu a
Byli dva.
Dva, co mi vstoupili do života.
Nevím, co to do mě zase vjelo...Jednou to skončilo, tak proč si myslím, že třeba ...zase...možná...by se to mohlo opakovat? Tolik věcí se stalo...tolik jsme si toho řekli...
Tak a je to...Opravdu se stalo to, v co jsem už nedoufala...Jenže to přišlo trochu pozdě...
Opravdu žasnu nad omezeností některých lidí, kteří mi vyčtou všechno co je napadne, že já můžu za jejich problémy a přitom si neudělají pořádek před vlastním prahem a umí jenom nadávat. ....Pokud vím, kvůli mě nikdy nebrečela...Nikdy bych jí neradila nic špatného, chci jenom aby byla šťastná a myslím si, že s ním nebude. Stačí se jenom podívat na jeho chování. Samozřejmě, není tak špatný, ale když